Gyula II. | |
---|---|
Narození | 10. století |
Úmrtí | 10. století |
Děti | Sarolt z Transylvánie |
Příbuzní | Judita Uherská, Štěpán I. Uherský, Grimelda Uherská a Hungarian wife of Gavril Radomir (vnoučata) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Gyula II. byl kolem poloviny 10. století náčelníkem stejnojmenného maďarského kmene v Transylvánii.[1]
Pocházel z rodu, jehož příslušníci se honosili dědičným titulem gyula. Historici ho identifikují se Zomborem, jenž měl být podle kroniky Gesta Hungarorum jeho bratr a otec Gyuly III.[2] Někteří kronikáři Gyulu považovali za potomka jednoho ze sedmi bájných náčelníků, kteří se svými kmeny během dobývání Panonské pánve Maďary osídlili Sedmihradsko (Transylvánii).[1] Historik Vlad Georgescu nevylučoval ani tu možnost, že by Gyulův rod byl pečeněžského původu.[3]
Historik Gyula Kristó se domníval, že se Gyulovo panství rozprostíralo mezi řekami Timiș, Mureș, Kriš a Tisa.[1] Podle Florina Curta Gyula možná vládl rovněž nad jižní oblastí Panonské pánve.[4] Péter Váczy uvedl zase to, že gyulský kmen do Sedmihradska přišel právě za vlády Gyuly II.[2]
Kolem roku 952 Gyula II., jak vypráví kronikář Ioannes Skylitzes, navštívil Konstantinopol, kde ho údajně osobně byzantský císař Konstantin VII. Porfyrogennetos pokřtil.[4] Gyula současně obdržel čestný titul konstantinopolského patricije a přijal jméno Štěpán.[1] Zpět do Sedmihradska ho doprovázel misijní biskup Hierotheos.[2] Později Gyula svou dceru Sarolt provdal za uherského velkoknížete Gejzu.[5]